Výchova výhrůžkou bolestí | Pozitivní motivace

Výchova výhrůžkou bolestí | Každý může najít správnou cestu výchovy dětí

Ilustrační foto: Každý rodič by měl hledat správnou cestu výchovy svých dětí, článek: Výchova výhrůžkou bolestí.

V předchozím příspěvku (v 1.díle) jsme se zabývali výchovou dětí v Čechách obecně. Trošku jsme nakousli zažitý způsob – výchova výhrůžkou bolestí, kterou se budeme v tomto příspěvku věnovat podrobněji. Řekneme si, jakým směrem by Vaše výchova měla směřovat, a jak byste dítě neměli vychovávat, čemu byste se měli vyhnout. Můžete se těšit také na 3.díl, kde bychom Vám rádi přiblížili jednu z nejlepších metod výchovy dítěte, na kterou jsme narazili. Řekneme si, jak je možné přesvědčit dítě bez vyhrožování a bez negativní motivace (strachu).

Výchova | Zažitý způsob „Výchova výhrůžkou bolestí“

Co myslíme tou „výhrůžkou bolestí“? Pojďme to trošku rozebrat. Dítěti, které zlobí, „vyhrožujeme“, že mu naplácáme na zadeček, plácneme přes ručičku. Někteří pohlavkují, a mnoho rodičů dokonce použije i hrubějších projevů, které jednoznačně poukazují na nezvládnutí situace především z jejich strany.

Když rodič nezvládá situaci – plácne (95% plácnutí)

Na to bych velmi rád poukázal. Většina „prudkých“ reakcí, které vyústí k různým typům agresivity rodičů na dětech je odrazem nezvládnutí situace. Rodiče dráždí jejich slabé stránky. Když je děti opakují, tím více rodiče brnkají na nervy. Pokud by byly rodiče v těchto oblastech silní, vůbec by je situace nerozhodila, zůstali by klidnými a dítě by neměli potřebu „oplácávat“. Dle našeho názoru, se zde můžeme setkat se snahou o to, jak rychle a bez práce motivovat dítě k tomu, aby přestalo dělat něco, co se nám nelíbí. Tato neefektivní metoda výchovy je zažitý způsob, který bychom rádi označili jako přežitek. Každému se zdá, že tato metoda je velmi účinná a nebo dokonce jediná účinná. S tím ale naprosto nesouhlasíme, a můžeme Vám k tomu přinést x-argumentů, které budou tuto široce rozvinutou myšlenku o správné výchově v Čechách, rozporovat.

Tak se vychovávalo dříve, proto je to správný přístup? | Rodina není pro lidi tak důležitá, bohužel

Často můžete slýchat, že tímto způsobem výchovy se vždy vychovávalo, a že na tom není potřeba nic měnit, že bychom se k této výchově měli vracet. Že to byl jediný způsob, který byl funkční. Také slýcháte, že se máte podívat na to, jak jsou dnešní děti nevychované. To ale není způsobeno tím, že není dětem vyhrožováno bolestí, nebo tím, že se děti kvůli dnešním „móresům“ nebijí/nepohlavkují/apod. Je to jen nedostatečnou či špatnou výchovou ze stran rodičů. Rodiče v dnešní době buď mají méně času nebo si čas na děti nechtějí udělat. Rodina z všeobecného měřítka není v popředí, je řazena dál v pořadí na seznamu našich hodnot. A to se musí někde projevit – třeba na dětech.

Děti jsou nevychované | Čím to je způsobené?

Aby se rodiče „zbavili“ svých dětí (třeba i na pár hodin) a mohli se věnovat sami sobě, využívají k tomu často technologické vymožeností dnešní doby v podobě televize, počítačů, notebooků, tabletů, telefonů, her a sociálních sítí. Je snadné dítě zabavit něčím podobným a přitom mít sám více času na své aktivity nebo sám na sebe. Často vidím kolem sebe, jak rodič dá malému dítěti do ruky tablet a zábava je na 3 hodiny na světě. To je ale špatně. Zvláště pokud to nemá rodič pod kontrolou a dělá to tak několikrát v týdnu.

Nebo jsem již několikrát zažil, že rodič má u ruky telefon, tam má připravené pohádky nebo je připojen na internetu a místo aby se svému dítěti věnoval osobně, pustí mu nějakou pohádku a nebo sérii čehosi. A dělá to tak třeba i několikrát denně – mnohokrát jsem zažil na dovolené. Výchova dítěte všeobecně trpí. S dětmi strávíme o to méně času, méně se jim věnujeme, méně je vychováváme.

Nejsme proti technologickému pokroku

Pro vysvětlení – nejsme proti technologickému pokroku ani proti těmto mobilním zařízením – je nutné ke všemu přistupovat s mírou. Věříme, že i tyto prostředky nás mohou rozvíjet. Když budeme cíleně dítěti pouštět 1 pohádku týdně (například), budeme u toho s nimi, budeme jim vysvětlovat, co se právě v pohádce stalo. Občas jim pustíme písničky, zazpíváme si s nimi. Jednou/Dvakrát za týden jim pustíme nějakou kreativní hru a budeme je sledovat, jak se rozvíjí – občas poradíme. Nebo je necháme někdy naprosto samostatně, ale budeme nad tím přemýšlet. Nebude to jen to bezmyšlenkovité „zbavení“ se dítěte na dalších x-hodin, pak to může být přínosné. Ale to, co vidím kolem sebe jednoznačně poukazuje na pohodlnost rodičů a velmi špatné dopady na děti.

Za to může vždy někdo jiný, než rodiče

Je mnohem snazší říkat si, jak je možné, že je moje dítě tak nevychované? Lidé jsou strašně překvapeni a často se všech okolo ptají – „Kde to dítě vzalo? Kdo zato může?“ Rodiče se tím snadno zbavují svojí vlastní odpovědnosti. Je snadné „hodit“ to na někoho jiného. Je složitější být k sobě upřímní a uvědomit si, že je to především výsledek intenzivní (ne)výchovy. Pojďme to svádět na dítě nebo na školu, kterou dítě navštěvuje, na učitele, na děti, se kterými se to naše setkává, apod.

Situace je o to dramatičtější, pokud při nepochopení skutečné příčiny nevhodného chování dítěte sklouzávají rodiče k něčemu takovému, co celou situaci ještě umocňuje. Tj. využívají s pravidelností zažitou metodu výchovy „výhrůžkou bolestí“, která je u nás předávána z generace na generaci. Myslím si, že dnešní doba včetně té budoucí, se vzhledem k prudce se zvyšující pohodlnosti rodičů vůči svým dětem, bude vytvářet ještě větší nevychovanost dětí, pokud nad tím rodiče nezačnou více uvažovat. Stačí začít alespoň přemýšlet, zda děláte dobře, když se dítěti celý den nevěnujete……

Situace není tak zlá

Situace ale není tak zlá. Sice velmi zřídka, ale vidím i rodiče, kteří svým dětem čas věnují, vysvětlují. Je nádherné sledovat, jak se to na dětech odráží. Je neuvěřitelné, co všechno je možné dítě naučit. Jak silné jedince můžete vychovat, když tomu dáte tu práci, vůli. Každý, kdo nad tím teď uvažujete, že se pokusíte trochu se posunout, věnovat více času dětem/dítěti, jste na správné cestě!

Je to to samé, jako na zahrádce. Když se jí nebudete věnovat, nebude Vám vzkvétat. Když ale tomu dáte ten čas, může to být ta nejhezčí zahrada široko daleko. Stejně jako s dítětem. Jeho duše bude Vašim obrazem. Pozor! Při výchově nepracujete jen na dítěti, spíše bych řekl, že z větší části pracujete sami se sebou. Vy se musíte zdokonalovat, aby jste byli správným vzorem pro své děti. Ukažte jim, jak se správně chovat v kterých situacích tím, že vy se chováte správně, s rozvahou, bez nervů, bez stresů, vyrovnaně, slušně, apod.

Shrnutí

Trochu si to shrneme. Když se dítěti nebudete věnovat, nebude vychované. Děti jsou většinou odrazem svých rodičů. Pokud se rodič nevhodně chová v určitých situacích, dítě to bude brát za běžné. Nechtějte po svých dětech, abych se chovalo jinak než Vy. Začněte u sebe. Dítěti jste vzorem. Nesvalujte vinu na někoho jiného. Je to na Vás. Věnujte se dětem, vychovávejte je a buďte trpěliví. Za jejich výchovu jste přímo zodpovědní.

Výchova výhrůžkou bolestí | Pojďme si to rozebrat

Výchova výhrůžkou bolestí je pouze operativně účinnou metodu (okamžitou), která nám může ve chvíli vzdoru dítěte pomoci, ale do budoucna není možné ji udržet, aniž bychom nezačali stupňovat naše tresty a vyhrožování. Což se bohužel ve velkém množství rodin stává. Ano, existují výjimky, kdy rodič použije pouze jednou vyhrůžku bolesti a bude to i naposled. Tato výhrůžka se stane exemplární pro veškeré další situace (odhadl bych to ale tak na 5% rodin). Neříkejte si ale, že do této rodiny patříte Vy, to byste se možná jen chlácholili. Položte si otázku, jak často jste za posledních 6 měsíců museli dát „na zadek“? Jestli ani jednou, možná tam skutečně patříte. Ve chvíli, kdy se vyhrožování a tresty stanou běžnou součástí výchovy – postrádá tato metoda (výchova výhrůžkou bolestí) naprosto na účinnosti. Je důležité říct, že se to většinou stane velmi brzo.

Negativní dopady metody výchovy výhrůžkou bolestí

Na začátku, ale možná i v celém průběhu výchovy si rodiče neuvědomují, že používáním výše zmíněné metody výchovy tímto svému dítěti zabraňují v rozvoji jeho osobnosti. A to je to nejpodstatnější, co tímto celým článkem chceme říci. Ano, i dítě je osobnost a neustále se rozvíjí. Tím, že mu budeme neustále dodávat semínka strachu, tím ho rozhodně neposílíme. Ono se to těžko měří, jakou újmu dítěti způsobíte tím, že jste mu vyhrožovali, a že na něj tlačíte nepřiměřeným způsobem. Proto je snadné to přehlížet a dál pokračovat ve výhrůžkách.

Strach je negativní motivace | Negativní motivace nepřinese nikdy potřebný účinek

Někdy se nemusí jednat ani o stupňování trestů a výhrůžek, ale je nutné si říci, že motivovat dítě strachem z Vás, z rodičů nebo prarodičů, je paradoxně nejhorší způsob motivace, nebo spíše demotivace dítěte z pohledu do budoucna. Myslíte si, že těmito výhrůžkami je možné motivovat dítě při oblékání svršků nebo aby lépe hrálo na hudební nástroj? Myslíte, že se bude dítě dobře a samostatně rozvíjet, když mu budeme vyhrožovat bolestí? Ještě pořád si myslíte, že je tato naše zažitá metoda výchovy tou správnou variantou?

Myslete na budoucnost | Neposuzujte výchovu dle okamžitého účinku

Tato výchova výhrůžkou bolestí je jednoznačně demotivující a nesmyslná z dlouhodobého pohledu. Nezaměřujte se pouze na ten okamžitý účinek. Jsme rodiče a musíme myslet na to, co z našich dětí vyroste. To ovlivňuje především naše výchova. I když se samozřejmě mohou vyskytovat výjimky, kde si jde dítě svojí cestou, bez ohledu na výchovu. Ale věřím naprosto tomu, že naše výchova hraje zásadní roli, a když ji skutečně děláme dobře, zvyšujeme tím pravděpodobnost toho, že dítě bude silný jedinec bez jakýchkoliv psychických problémů, bez bloků, které jsme my způsobili. Tím, že jim dáme dobrý základ do života, má pak za následek to, že když jim přijde v různých situacích do cesty problém, budou schopni se s ním velmi dobře a rychle vypořádat. To je další dodatečný efekt, který naše správná výchova dokáže přinést.

Nenechte se odradit pohodlnými rodiči

Nenechte se ovlivnit tím, že Vám někdo bude říkat, že je Vaše dítě arogantní nebo takové ty řeči ve smyslu: „Proč mu to pořád vysvětluješ?“. Vysvětlení je důležité. Dítě musí chápat, proč to po něm chcete. Vysvětlujte to ale vždy pravdivě. Vytváříte tím důvěru dítěte v to, co mu říkáte a proč mu to říkáte. Například: „Tu helmu ti dávám na hlavu proto, že ti to může ochránit hlavu, když na kole spadneš“. Takových rad a vysvětlení mu budete dávat tisíce za jeho život. Časem zjistí, že jsou tyto rady platné. Například tím, že až spadne z kola, narazí hlavou na helmu, nikoliv na beton. Pak si uvědomí, že jste měli pravdu.

Teď to otočím. Představte si, že byste to dítěti nevysvětlili a řekli mu, že tu helmu prostě na hlavě bude muset mít, proto, že jste to řekli. A pokud si ji nevezme, dostane na zadek. Naprosto bez výchovného efektu a bez bonusu dodatečného (poučného). Dítě si bude jen pamatovat to, že jste mu vyhrožovali. Nikoliv to, že jste mu řekli, že ho chcete chránit a že mu to skutečně, může pomoci. Což se může i několikrát přesvědčit při pádu z kola. A že děti z kola padají. Vysvětlujte (3.díl) často dětem tak, abyste jim ukázali, že to, co chcete, aby dělali, je v jejich zájmu, nikoliv ve Vašem. To je také velmi důležité.

Pozitivní motivace | Odměna | Ověřeno vlastní zkušeností – rady ze života

Jednou z velmi úspěšných metod motivace je odměna. Opět je nutné zdůraznit, že uznáváme motivaci pouze jako pozitivní. Dáme Vám opět příklad ze života.

Dcera se nám narodila předčasně a tak jsme byli nuceni cvičit Vojtovku, aby se dceři zatáhla kýla a srovnala zádíčka, a celkově nerovná páteř. Moje žena je na to velmi šikovná a věnuje se naší dceři od začátku. Ještě jsme s Vojtovkou neskončili. Vidíme výsledky, tak pokračujeme. Ale zpět k tématu. Ve chvíli, kdy se dcera dokázala postavit něčemu, s čím nesouhlasila, začalo být velmi problematické cvičit s ní Vojtovy cviky. Vyzkoušeli jsme snad všechny možné metody, ale nic nefungovalo. 3 týdny dcery nechuť vůči cvikům gradovala. Už nebylo prakticky možné ji dobrovolně přesvědčit, aby šla cvičit. Paralelně s touto situací jsem pročítal jednu šikovnou knihu, která se týkala pozitivní motivace, kde jsem objevil, že motivace formou odměny funguje nejen na domácí zvířátka, ale je naprosto úchvatná i na lidskou populaci – i na děti.

A tak jsme začali dceru za cvičení Vojtovky odměňovat. Najednou se změnila celá situace o 360°. Z nenáviděných cviků se stala radost. Po 3 týdnech zkoušení všech metod – tento obrat byl o to příjemnější. Uvědomili jsme si, že jsme našli skvělou metodu motivace. To se samozřejmě projevilo i v našem všeobecném celkovém vnímání výchovy dítěte. Začali jsme pomalu ustupovat z těch negativních metod motivace, kterými jsme byli vychováni my a snažili se najít lepší cesty. Ne, že bychom to nedělali již předtím, ale toto byl jasný zlom, který nám ukázal cestu. My dceru nikdy nebili, to ne, ale měli jsme potřebuji ji motivovat řečma: „Jestli ještě sáhneš na ten elektrický kabel, dostaneš na zadeček.“ A někdy jsme po zadečku plácli. To dnes vidím jako chybný prostředek výchovy.

Naplnění i bez odměny

V té knize, kterou jsem četl, jsem se také dozvěděl, že pokud bude mít dítě z odměny pravidelně radost, může se ta radost přenést i v tom smyslu, že danou činnost bude dělat ráda i bez odměny. Když uvidí, že to dělá radost i nám – rodičům, bude docházet k určitému pocitu naplnění na straně dítěte. To mohu potvrdit. Někdy si zacvičíme i bez odměny. Trvá to ale delší dobu. Ale věřte tomu, že se nám cvičí lépe, než kdybychom ji k tomu nutili výhrůžkami! A hlavně, když dítě chce samo cvičit a dokonce s radostí, dostaví se výsledky naprosto odlišné.

Odměny s rozumem

Odměňujte pouze prostřednictvím velmi drobných maličkostí – pozor na sladké (myslete u toho na zdraví dítěte). Nezačněte je navyšovat. Nepoužívejte odměnu na každou žádost provedení činnosti dítěte – ztratilo by to na efektivitě. Dítě by to začalo považovat za rutinu a přestalo by být motivováno. Dítěti musíte ukazovat také radost při splnění úkolu, spokojený hlas, tón, lásku, atd. Některé věci musí dítě dělat proto, že ví, že je to správné, nebo aby na nás vidělo spokojenost a cítilo se naplněné (nebo vše dohromady). Jen pro představu – naše odměnky jsou typu – jeden Tic-tac, jeden bonbon Tutti-frutti, jedna Lentilka, nějaké oblíbené ovoce, jogurt, apod.

Aby dítě pochopilo, bez výhrůžek a strachu, co je správné a co ne, je potřeba použít „Jiný pohled na výchovu a zbavit se přežitků (výchova výhrůžkou bolestí)“. V dalším příspěvku (3.díle) budeme pokračovat jednou z nejlepších metod výchovy, kterou používáme s ženou neustále, a která nám přináší nejlepší výsledky. Samozřejmě ji kombinujeme i s ostatními, ale k tomu se dostaneme v příštích dílech výchovy dětí.

Uprgade

Dnes jsem narazil na článek Kateřiny Prouzové na rozhlasu.cz – zde k nahlédnutí. Musím souhlasit s většinou názorů, které jsou v článku slovy klinické psycholožky Blanky Pöslové citovány. Všeho musí být s mírou – přesně tak. Dětem bychom měly vymezit hranice a měli bychom je učit disciplíny. Není možné být ke svým potomkům příliš benevolentní. Všechny tyto zásady je možné aplikovat společně s metodami, které popisuji v tomto seriálu o výchově dítěte (nejsou v rozporu).

Sledujte nás

Jiří Samuel

CEO radyzezivota.cz at Jiri Samuel

Jsem admin a tvůrce webových stránek radyzezivota.cz, zdravezvykacky.cz, healthychewinggum.com. Je pro mě výzva psát unikátní obsah a vytvářet strategii a architekturu webu a neustále jej posouvat dál. Jsem kreativní, tvůrčí, mám rád upřímnost, vždy hledám pravdu, a snažím se jí šířit, jsem objektivní a chybu považuji za důležitou součást svého života - bez chyby není pokroku. Jednou z mých nejsilnějších skills je schopnost umět sbírat střípky informací, analyzovat je a vygenerovat z nich zjednodušený pohled. Miluji přírodu, zdravý životní styl, zdravé žvýkačky, ohleduplnost, férovost, vážím si šikovných lidí s pokorou a šikovných věcí. Nemám rád kopie, umělé věci, přetvářky, namyšlenou aroganci, lži, propagandu a vše tomu podobné. Vítejte a nechte se inspirovat!

Sledujte nás